Expedice DofE po Lednicko-valtickém areálu a Pálavě

Ve dnech 19. - 20. 6. 2023 se 18 účastníků DofE zúčastnilo ostrých expedic. Studenti tří bronzových týmů, Cérečky z Valašska, DOst neFEelujeme, Berušky v lese, a čtyřčlenná skupina stříbrných s názvem Čaragaňas odvážně čelili horku a útoku krvežíznivých lednicko-valtických komárů. Stříbrní si pobyt prodloužili o další den, aby se mohli utkat i s pálavskými. Naštěstí jsme s sebou měli neohroženého Beara Gryllse, který je nemilosrdně řezal noha nenoha, křídlo nekřídlo a holýma rukama uštknul anakondu, která číhala v jedné ze smrdutých bažin! Vítězové jsou naši dofáci, v těsném závěsu se umístili komáři z kempu Apollo s rekordem 50 štípanců na jednu končetinu.

Vedoucí DofE vyhodnotili všechny expedice jako úspěšné a studenti se po dokončení zbývajících aktivit a vyplnění online formulářů mohou těšit na podzimní bronzové a stříbrné ceremonie.

Kateřina Janků

 

V následujících dnech se s vámi jednotlivé týmy budou dělit o své dojmy a zážitky. Jako první se o slovo hlásí cérečka z Valašska Natálka Hurtová.

Cérečky z Valašska na bronzové expedici DofE

 Naše cesta začala v pondělí 19.6. v 7 hodin ráno na vsetínském nádraží. Cesta vlakem včetně přestupu proběhla poměrně hladce a i hodinové čekání v Přerově se zdálo krátké. Hned poté, co jsme dorazili do Břeclavi, kde naše expedice oficiálně započala, nám bylo jasné, že i na první pohled krásné počasí nám bude za chvíli znepříjemňovat cestu.  Už na první ulici nás velmi lákaly cedule s velkými nápisy “domácí zmrzlina“. Velmi rychle jsme se dostaly do tempa a rychle postupovaly směrem k cíli.

Z fauny a flóry nás zaujaly 2 věci. První byly jezírka a tůňky s krásnou průzračnou vodou, díky čemuž jsme mohly pozorovat zářivě zelenou barvu podvodních rostlin a malinké mladé žabičky, které před námi uskakovaly do vody. A druhá bylo neskutečné množství komárů. Ti nás provázeli až do úplného konce expedice. Cestou jsme stihly probrat všechna možná témata a díky tomu nám cesta rychle utekla.

Skoro před cílem jsme měli možnost si projít nádherné zahrady Lednického zámku. Když jsme se dokochali krásou zámku, vyrazili jsme všichni do campu Apollo. Po zaplacení míst pro stany jsme si vybrali ideální zákoutí pod stromy. Jakmile byly všechny stany postavené, mohlo začít vaření naší úžasné večeře, těstoviny s boloňskou omáčkou. Den jsme uzavřeli společnou hrou beach volejbalu, ke které se připojila i další děcka z různých škol z celé republiky. Po takto náročném dni se nám krásně usínalo.

Druhý den ráno proběhlo vaření výborné vločkové kaše, která nám dodala energii na celý den. Ted’ už jenom sbalit stany a můžeme vyrazit na cestu do Valtic. To bychom nebyli my, aby se naše skupinka nerozdělila a jedna část se hodinu po startu nevydala na rozcestí na přesně opačnou stranu, než jsme měli. Zatímco jedna část putovala podle plánu, naše pětičlenná skupinka si to musela obejít a podívat se na hlavní cestu, které jsme se chtěli vyhnout.

Celé drama nemělo dlouhé trvání, protože všichni nakonec v pořádku dorazili k Rendez-vous, což bylo naše místo. Od té chvíle šlo opět všechno hladce. Před odjezdem vlaku jsme měli dostatek času, takže jsme mohli v klidu dojít na nádraží. To by však bylo až moc jednoduché. Pár minut před odjezdem vlaku nám bylo řečeno, že vlak na této zastávce nezastavuje. No nic, tak jsme si počkali další hodinu na další vlak, který nás konečně dopravil nejdřív zpátky do Břeclavi a potom již známou trasou do Přerova až na Vsetín.

Tady naše dvoudenní putování pro tentokrát končí. Všichni vyčerpaní, ale plní krásných zážitků a vzpomínek, ať už na to, jak jsme vylekali paní Janků roháčem v krabičce, nebo na krásnou přírodu. Věřím, že si odvážíme nové zkušenosti a dovednosti, jak se o sebe postarat v jakékoliv situaci a že se vždy dá všechno nějak vyřešit a zvládnout.