Bronzovo-stříbrná expedice v Litovelském Pomoraví

Litovelské Pomoraví je oblíbenou destinací především pro milovníky vodní turistiky. Nejčastějšími dopravními prostředky jsou zde tedy plavidla nejrůznějšího typu, okolní rovinka však skýtá příjemnou vyjížďku i cyklistům. Naši dofáci se vydali proti proudu řeky Moravy, a sice pěšky.  Expedice se zúčastnilo 25 dofáků z pěti týmů, vzdálený dohled jim vykonávali Mgr. Kateřina Janků. Mgr. Petra Marunová  a Mgr. Martin Lepka. Všichni zúčastnění expedici zvládli a přiblížili se ke zdárnému zakončení svých úrovní. Doufáme, že s některými se setkáme i ve vyšších kolech programu.

Kateřina Janků, koordinátorka místního centra DofE

O své zážitky se s vámi podělí přímo účastníci expedice.

Ráno 16. 6. 2025 jsme se všemi DofE týmy vyrazili na expedici. První den byla naše trasa dlouhá cca 16 km, přesto jsme ve výsledku ušli více, jelikož vymotat se z obcí a nezaznačených cest v mapě je náročnější, než jsme si mysleli. V průběhu našeho pochodování začalo pršet, což samo o sobě nebylo tak nepříjemné jako stavění stanů v dešti. Další den už bylo počasí i nálada příjemnější. Expedici zpestřovaly bláznivé nápady, díky nimž jsme zjistily, že nejen kliky, ale i takový kotoul vpřed jde udělat s plně naloženou krosnou. Projevily jsme však také smysl pro zodpovědnost a schopnost řešit nečekané situace. Expedice nás naučila spolupráci v týmu i hledání kompromisů. 

(Ne)ztracené

*****

Čtyři holky. Čtyři batohy. Čtyři páry nohou, které to daly – a jeden nezapomenutelný zážitek. Když jsme vyrážely, netušily jsme, kam až nás tohle dobrodružství dovede. A teď nemyslíme jen kilometry a kroky, ale to, co jsme prožily – spolu. Zažily jsme dny plné smíchu, momenty, kdy jsme netušily, kde přesně jsme (a kudy dál), i chvilky, kdy jsme si říkaly: „Proč jsme si, proboha, nevybraly jinou aktivitu?“

A přesto – nebo právě proto – to byla jedna z nejlepších věcí, co jsme kdy zažily.

I ty chvíle, kdy nám pršelo do bot, nám teď připomínají, jak skvělé to celé bylo.

Smály jsme se, když jsme měly hlad, bavily jsme se o nesmyslech, zpívaly nahlas uprostřed lesů a hlavně jsme si byly navzájem oporou. Kamarádky, tým, parťačky.

Tahle expedice nebyla jen tečkou za oblastí expedice, ale i za celou naší bronzovou cestou, která nás dovedla mnohem dál, než jsme si kdy dokázaly představit.

Tým Bylo nás pět 

*****

Hned na začátku naší expedice jsme se vydaly špatným směrem. Chvíli nám trvalo, než jsme se tedy dostaly na trasu, kterou jsme potřebovaly jít. Pak už ale šlo všechno hladce. Orientovaly jsme se přesně podle mapy, plnily cíl a došly včas do kempu, kde jsme si uvařily teplé jídlo a úspěšně postavily stany. Ten první den nám sice pršelo, ale druhý už se zato krásně vyjasnilo. Tentokrát nás čekala kratší cesta, kterou jsme raz dva zvládly. Ve volném čase jsme hrály karty nebo si zpívaly či si povídaly. A za celý náš tým můžu říct, že si rozhodně odnášíme hodně zážitků, a nových zkušeností.

Sedmikrásky

*****

Po dlouhé přípravě, která zahrnovala plánování trasy, přípravu na krizové situace, učení se orientaci v mapě a v neposlední řadě správné sbalení krosen, jsme konečně 16. června vyrazili na ostrou expedici. Ve třech dnech jsme ušli zhruba 35 km v blízkosti řeky Moravy a můžeme říci, že celá cesta otestovala nejenom naše fyzické schopnosti, ale i naši týmovou soudržnost.

Trasa vedla Litovelským Pomoravím, takže se nám naskytovaly výhledy na louky, pole a lužní lesy. I když nám první den pořádně zapršelo, druhý a třetí den nás předpověď nezklamala a celou dobu svítilo slunce. Z expedice jsme se tedy vrátili opálení, poštípaní od komárů a samozřejmě vyčerpaní, ale také s hromadou fotek a vzpomínek.

Stříbrný tým

****

Tak jsme se konečně dočkali expedice. V pondělí ráno jsme si sbalily všechny švestky a vyrazily směr Horka nad Moravou. Všechno vypadalo dobře, hned od začátku jsme měly v týmu dobrou atmosféru a od první chvíle jsme obdivovaly krásné vlčí máky v poli. Pak nám ovšem začal pořádný liják, což se nikomu moc nelíbilo. Snažily jsme se udržet dobrou náladu, ale myslím si, že to bylo pro všechny dost náročné. Naštěstí večer přestalo pršet a my jsme si mohly užít i trochu sluníčka. Den končil nádherným západem slunce.  Druhý den už proběhl bez problémů. Užily jsme si spoustu srandy, a také došlo i na dobré rozhovory. Díky, holky, že jsem to s vámi mohla zažít.

Květinky